Rodinné focení je radost…, nebo ne?


Máte strach z focení? Tak to naprosto chápu. Možná jste jako dítě slyšeli od rodičů: “ Neboj se, bude to legrace.“ A pak chtěli, abyste seděli, nehýbali se a pak zase stáli a nehýbali se a oni byli čím dál nervóznější a čím dál víc se na vás zlobili. A to bylo u každého focení, takže jste si do dospělosti nesli v hlavě rovnici focení = utrpení.

Například rodinné focení může být celkem stresová situace už od přípravy. Protože dnešní doba vyžaduje dokonalost, že! Proto vy všechny zoufalé maminky, toužící po vymazlených fotkách, jako měla kamarádka, vedete divoké debaty s dětmi a manželem o tom, do čeho je nastrojíte. Třeba do té krásné košile, co jste mu koupila za těžký prachy a co ho sice škrtí u krku, ale bude vypadat elegantně…. nebo ty šaty, které Vaše teenegerka tak nesnáší, ale Vy byste ji tak moc chtěla mít v nich zarámovanou na stěně… No Vy tam budete vypadat zase unaveně, jako vždy, ale to je jedno, hlavně, aby děti tam vypadaly dobře…. Je to tak nějak?

Takže to chce klid!

Strach, stres, špatná nálada, to jsou největší nepřátelé focení. Proto prosím do plánování focení zahrňte celou rodinu. Udělejte rodinnou poradu. Neoznamujte prostě „Zítra se jdeme fotit, vezmeš si to a to, a ne, že se budeš zase tvářit jako kakabus!“. Pokud Vaše dítko místo toho uslyší otázku typu: “ Jaké se Ti líbí víc fotky, v ateliéru, nebo v přírodě, černobílé, nebo barevné? Apod…… Asi ho to tak překvapí, že s Vámi půjde rádo brouzdat po internetu a ukazovat Vám, jaké fotky se mu líbí a třeba by je i chtělo.

Ano, já jako fotografka Vám doporučím, abyste se oblékli elegantně, ideálně do stejné barvy, nejlépe bílé, nicméně pokud byste se v tom cítili špatně, tak raději buďte pestrobarevní! Menší děti stejně nevydrží být nažehlené, vymydlené a načesané déle než prvních 15 minut :-), ale kouzelné fotky vznikají i tak. Právě proto moc ráda fotím děti! Protože jsou divoké, hravé, nezkrotné, svobodné. A je spousta super fotek, kde mají rozevláté vlasy, upatlanou tvář či koukají zcela jinam, než „mají“.

Myslím, že fotek ze strnulými pózami a výrazy bylo dost před 100 lety 🙂

Pokud máte děti, které ještě nemají vlastní názor, myslete hlavně na to, aby byly vyspalé a spokojené a aby se u focení nenudily. Novorozeňata jsou zvláštní kapitola, o nich třeba příště, ale starší miminka a děti určitě ocení nějaké zobání a pití, dudlík a hračky. Ať jim to celé připadá jako hra. Pokud sklouznete do módu „Tady si sedni a ani se nehni, teď se fotíme, nikam neutíkej…“, apod., většinou vyvoláte opačnou situaci, než jakou bychom si přáli…. Lepší je nechat dítě na chvíli odběhnout (no co, kdy jste se naposledy fotili jen ve dvou, nemusí být na všech fotkách s vámi…), než ho držet násilím a mít na zbylých fotkách slzy.

Vezměte sebou, co vás napadne, míč, kočárek pro panenky, kostičky…. Vy víte nejlépe, u čeho je spokojené. A až se příště řekne slovo fotograf, nezpotí se hrůzou.

A co Vy, maminky? Beztak jste to naplánovaly Vy, přiznejte se. Tak na chvíli vypněte a nechcete se opečovávat. Zajistím Vám vizážistku a nabídnu pár krásných šatů.

Na rodinné poradě také proberte, zda je pro vás lepší zvolit interiér či exteriér. Pokud máte strach z přetopeného ateliéru, kde Vás bude někdo štelovat do nepřirozených poloh a povzbuzovat větami typu „Teď krásný přirozený úsměv“, tak se bojte dál! Naprosto to chápu. Proto raději fotím v divočině :-). Hledám hezká místa v přírodě, kde je příjemné světlo, vzduch…děti mohou lítat kolem, stavět sněhuláka či trhat kytičky, tatínkové (kteří focení většinou protrpí 🙂 si mohou lehnout do stínu, případně si jít pustit oblíbenou hudbu do auta.. Samozřejmě vše má své pro a proti. Pokud se využívá přirozeného světla, nejkrásnější je hodinu po východu slunce a před západem slunce. Nejhorší v poledne.

Takže, rodinko, 4.30, vstávat a cvičit, už je čas!

Tak to opravdu nehrozí :-), čas focení naplánujeme tak, aby vyhovoval oběma stranám.

A také nám může pršet, sněžit, padat trakaře, apod. , takže budeme muset termín focení změnit.

Také nás mohou sežrat komáři či vlci, s tím se musí počítat 🙂

Tak co, máte ještě z focení strach? To je dobře, já ho mám pokaždé trochu taky, přeci jen nikdy nevím předem, kdo mi tam přijde a jak to celé dopadne. Ale když ze sebe obě strany vydají jen to nejlepší, špatně to dopadnout nemůže 🙂

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.